Důkaz - Já, robot

osmá povídka z knihy Já, robot

Tato povídka vyšla v roce 1946. Země se změnila. Poslední válka ukončila nacionalismus a roboti pomohli rozkvětu civilizace. 2032 se o úřad starosty ucházel zvláštní muž - Stephen Byerley. Zvláštní byl tím, jaký byl: správný, nezkorumpovaný... byl to totiž robot. Ale to se nesmělo, a tak to tajil. Chtěli po něm důkaz, že je člověk. Robot přece člověka neuhodí. Zinscenoval konflikt s člověkem z davu a nafackoval mu, ale ve skutečnosti to byl jiný robot. Zda byl on sám skutečným robotem, se nikdy neprokázalo, i když Susan je o tom přesvědčena, po delší době se Byerley nechal atomizovat - zemřel - a nebylo tak možné už zjistit, kým byl. Vládl ale starostlivě a spravedlivě po mnoho funkčních období.

V této povídce je vývoj robotů dovršen - roboti vypadají jako lidé, jsou od nich k nerozeznání, ale jsou lepší než lidé - spolehlivější, spravedlivější. Asimov tu předkládá svou vizi budoucnosti - svět je řízen Stroji, které řídí člověk - světový koordinátor. Stroje jsou pokročilí roboti, vše je na nich závislé a Oblasti řídí tak, aby byly vyvážené. Roku 2044 se Byerley stal prvním světovým koordinátorem.

1. Jak se vám líbí vize, že svět je řízen roboty (dosaďte si cokoli - třeba umělou inteligenci), kterou řídí lidé? Jaké to má výhody, jaké nevýhody?
2. Jestliže byl Byerley robot, pak je svět řízen roboty, které řídí robot. Jak se vám to líbí? Spatřujete v tom nějaká rizika, nebo nějaké výhody?
3. Jaké výhody bude mít svět, který je zcela řízen roboty?
4. Jaké nevýhody, potíže to může přinést?
5. Proč se lidé vždy neřídí rozumem? A přináší to kromě potíží i něco dobrého? Nového?